Z doby Rudolfa II. se dochovala řada pověstí. Jedna z nich vypráví, jak učený rabín Lew uhnětl na břehu Vltavy z hlíny Golema. Když mu dal do otvoru v čele kouzelný šém, Golem obživl. Šém vypadal jako malá kulička. Kdo ji do čela Golema vložil, toho poslouchal.
Golem se podobal člověku, neuměl však mluvit. Rabín Lew ho přivedl domů a představil ho ženě. Jen odešel, žena poslala Golema, aby nanosil vodu.
Sama šla na trh. Když se vracela, uviděla před domem shluk lidí. Golem vyléval jeden džber za druhým, až se ulice podobala řece.
Jednou zase rabínova žena poslala Golema, aby koupil jablka. Pytel jablek, který mu trhovkyně přichystala, připadal Golemovi příliš malý. A tak přinesl celý stánek i s trhovkyní.
Jindy Golemovi přikázali, aby nalovil ryby. Když se dlouho nevracel, poslal pro něho rabín sluhu. Jakmile Golem uslyšel vzkaz, všechny ryby hodil do řeky a vrátil se s prázdnou.
Golem nevydržel dlouho bez práce. Hromadila se v něm obrovská síla. Každý den proto dostával od rabína příkazy. Jednou však rabín zapomněl a Golem vyrazil sám do ulic.
Řádil jako zběsilý. Ničil krámy, bořil domy, vytrhával stromy a měnil židovskou čtvrť v poušť. Lidé se třásli strachy a zamykali se před ním.
Rabín Lew přispěchal, vykřikl a Golem strnul. Rabín poznal, jak může být Golem nebezpečný, a rozhodl se, že ho zbaví života.
1. Najdi, spočítej a napiš číslicí, kolikrát je v textu slovo Golem a jeho různé tvary.
2. Označ v textu větu, která říká, z jaké doby je pověst.
Označ věty touto barvou